Želva nádherná
Želva nádherná pochází původem ze severní Ameriky (Mexický záliv). V posledních letech je velmi oblíbena v řadě domácností. Mláďata importovaná do České republiky jsou odchovávána uměle na farmách. Roztomilé „pětikoruny" způsobují v posledních letech velké problémy v jižní Evropě, kde je želva nádherná neuváženě vypouštěna do volné přírody, tam vytlačují původní evropské populace želv.
Želva nádherná, především mláďata, vyžadují akvaterárium s lokálním zdrojem světla a tepla nad souší, kde se mohou během dne vyhřívat a slunit. Dobré je používat lampy nebo žárovky speciálně vyvinuté pro plazy s UV spektrem. Je třeba vytápět také vodu a to na 26 °C.
Důležitá je skladba potravy. Želva nádherná je typicky masožravým druhem - mláďata přijímají gamarusy, sušené krevety, patentky, nitěnky, hovězí nebo kuřecí maso a vnitřnosti (pouze libové), ryby, šneky, žížaly(velmi vhodné a hodnotné krmivo) nebo komerční směsi a granule, kterých je na trhu nepřeberné množství. Do krmiva je dobré přidávat vitamíny a minerální látky, nejlépe v prášku (vitaminové kapky vždy nemají vhodné složení podporující správný růst, ale slouží spíše jako podpůrný prostředek k chuti k jídlu apod.).
Dospělé jedince krmíme obdobně, volíme jen hrubší krmivo. Velká želva nádherná by se měla krmit dvakrát do týdne.
Anatomie
Tělo je chráněné krunýřem, který se skládá ze dvou částí - karapaxu (hřbetní štít) a plastronu (břišní štít). Obě části krunýře jsou spojené na bocích. Krunýř tvoří součást těla želvy, rozhodně z něj nelze želvu vyjmout, jak si někdo může mylně myslet.
Želvy se dokáži zcela do krunýře zatáhnout a tím znemožnit svým predátorům ulovit je. Některé druhy želv mají plastron vícedílný (např. druhy - Terrapene, Kinosternon, Pyxis), jsou schopné zcela uzavřít přední i zadní otvor, který je určen pro přední a zadní pár nohou, hlavičku a ocásek. U jednoho druhu (kinixys) lze pohyblivou zadní částí karapaxu uzavřít zadní otvor. Osu těla želv tvoří páteř z obratlů, k níž jsou připojené kosti tvořící končetiny, krk s lebkou a ocásek. Krunýř je v podstatě součást kostry želvy, tvoří ho rohovinové štítky, pod kterýma jsou plochá žebra. Krunýř roste se želvou od jejího narození stejně jako její kostra a vše ostatní.
Želva vodní nemá žádné žábry, jako mají ryby. Stejně jako suchozemské želvy jejich dýchací systém tvoří plíce, proto i vodní želva potřebuje k životu vzduch. Většina vodních želv žije obojživelným způsobem.
KOSTRA
